Přestože již uplynulo více než 23 let od události známé pod pojmem srebrenický masakr, v nizozemské společnosti jde stále o živé téma. Nizozemským vojákům, kteří ve Srebrenici působili na mírové misi OSN, je dodnes vytýkáno, že nedokázali zabránit smrti mnoha nevinných lidí. Pozůstalí po zabitých bosenských Muslimech se navíc dodnes soudí s Nizozemskem o odškodné. V této práci se zabývám otázkou, komu byly v nizozemské společnosti srebrenické události kladeny za vinu - zda vojákům, kteří na misi působili, jejich velitelům, nizozemskému státu, mezinárodnímu společenství či dalším zúčastněným stranám. Využívám přitom prostředky diskurzivní analýzy, jejíž součástí je rozbor článků publikovaných v průběhu deseti let ve dvou předních nizozemských denících - De Volkskrant a NRC Handelsblad. Pro analýzu jsem zvolila časový horizont od června 2007 do června 2017, neboť v tomto období se konalo několik klíčových soudních procesů. Ty měly zásadní vliv na vývoj diskurzu o vině, který je v práci detailně studován. Kromě analytické části obsahuje práce také část kontextuální, kde jsou shrnuty historické události předcházející srebrenickému masakru a také role nizozemských vojáků při události samotné. ; Although more than 23 years have passed since the event known as the Srebrenica massacre, it is still a live topic in Dutch society. The Dutch troops who served on a UN peace mission in Srebrenica have been blamed for not being able to prevent the death of such a large number of innocent people. Moreover, the survivors of the killed Bosnian Muslims are still suing the Netherlands over compensations. The aim of the thesis is to find out who was blamed for the Srebrenica massacre by the Dutch society - the soldiers who served the mission, their commanders, the Netherlands, the international community or other sides involved. To reach the aim, discourse analysis was applied on articles published over a period of ten years in two influential Dutch newspapers - De Volkskrant and NRC Handelsblad. The time period from June 2007 to ...