Tato bakalářská práce se zabývá třemi nejvýznamnějšími západogermánskými jazyky - angličtinou, nizozemštinou a němčinou - a jejich historickým vývojem se zaměřením na jejich fonologický systém a ortografii jednotlivých fonémů. Pro dostatečný kontext je jazykový vývoj popsán chronologicky od nejdřívější a nejobecnější epochy společného proto-indoevropského jazyka a jsou krátce zmíněny i vlastnosti blízce příbuzných jazyků. Samostatný vývoj hlavních jazyků pro tuto práci, seřazených nejprve němčina, poté nizozemština a nakonec angličtina, je popsán chronologicky dle po sobě navazujících epoch. Zahrnuty jsou též kapitoly o standardizaci těchto jazyků a jejich dialekty či jiné jazykové varianty, zejména kvůli jejich pluricentrické povaze. Popsané inovace ve fonetických systémech jazyků jsou shrnuty na začátku analýzy, v níž jsou tyto změny demonstrovány na jednoduchých slovech germánského původu, jež tvoří základní slovní zásobu těchto jazyků, a to s ohledem na fonémickou strukturu těchto slov. Díky historické blízkosti těchto jazyků a jejich společnému původu by mělo porovnání týchž fonetických změn pomoci lepšímu porozumění mezi těmito jazyky navzájem, stejně jako i zevrubnému vysvětlení konkrétních změn, které během jejich historického vývoje nastaly. ; Obhájeno ; This undergraduate thesis deals with the three most dominant West Germanic languages - English, Dutch and German - and their historical development with respect to their phonologic systems and the orthographic realizations of the individual phonemes. For a sufficient context, the development is described from the most general initial period, the Proto-Indo-European language, chronologically onwards with brief information about other closely related languages. The development of the individual languages, sorted firstly German, secondly Dutch and finally English, is described chronologically by the consecutive periods. Included are the chapters on the processes of languages' standardization and the dialects and other language varieties, given the ...