Vývoj plodnosti ve vybraných zemích Evropy se zaměřením na efekt časování od druhé poloviny 20. století do současnosti Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit v kontextu vývoje plodnosti ve vybraných evropských zemích od druhé poloviny 20. století do současnosti skutečný vliv efektu časování na ukazatel průměrného věku matky při narození dítěte. Dalším cílem je očistit ukazatel úhrnné plodnosti od vlivu časování, a následně ukázat, jak změny v časování plodnosti ve studovaných zemích ovlivňují v daném časovém období tento transverzální ukazatel. Posledním záměrem této práce je zhodnocení názorů respondentů daných zemí z výběrového šetření European Social Survey z let 2004 a 2010 na otázky týkající se sladění práce a rodiny jako jednoho z faktorů ovlivňujícího časování plodnosti. Na základě typologie sociálních států Esping-Andersena jsou vybrány následující státy: Nizozemí, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko a Ukrajina. Změny průměrného věku žen při narození dítěte jsou dány nejen skutečnými změnami v časování rození dětí (efektem časování), ale také změnami ve struktuře rození dětí dle pořadí (efektem struktury). Pro detailní pohled na příčiny změn tohoto ukazatele byla použita metoda dekompozice a pro zhodnocení vývoje úhrnné plodnosti byly zkonstruovány její očištěné varianty od vlivu časování. ; Fertility development in selected European countries considering the timing effect from the second half of the 20th century to the present The main objective of this thesis is to evaluate the influence of the timing effect on the mean age of mothers at childbirth in the context of fertility development in selected European countries from the second half of the 20th century to the present. Another objective is to adjust the total fertility rate to the timing effect and consequently demonstrated how changes in fertility timing affect this period measure in selected countries at a given time fame. The last objective is an evaluation of the views of respondents from studied countries from the sample survey of the ...