Rayonnement de la poétique d'Otomar Krejča en Belgique francophone ; Influence of Otomar Krejca's aesthetics in French-speaking Belgium ; Stopami divadelní poetiky Otomara Krejči ve frankofonní Belgii

1 Stopami Krejčovy divadelní poetiky ve frankofonní Belgii Disertační práce se zaměřuje na české divadlo od první do druhé avantgardy. Především je zaměřená na divadlo Otomara Krejči a jeho vztah s belgickým divadlem v rámci druhého českého avantgardního divadla do doby normalizace (do r. 1982). Hlavní hypotéza je v tom, že Krejčův přínos byl významný pro belgické pojetí dramatického umění. Existuje dnes belgické pokračování divadelní poetiky Krejči ve frankofonní Belgii a pokud ano, proč ? Krejča realizoval důležitou část svého uměleckého života v Belgii. Belgická divadelní činnost Krejči se... Mehr ...

Verfasser: Flock, Sarah
Dokumenttyp: dizertační práce
Erscheinungsdatum: 2011
Verlag/Hrsg.: Univerzita Karlova
Filozofická fakulta
Schlagwörter: Czechoslovakia / Belgium / theatre / dramaturgy / avant-garde / contemporary history / Krejča / Československo / Belgie / divadlo / dramaturgie / avantgarda / soudobé dějiny
Sprache: Französisch
Permalink: https://search.fid-benelux.de/Record/base-26604423
Datenquelle: BASE; Originalkatalog
Powered By: BASE
Link(s) : https://hdl.handle.net/20.500.11956/34886

1 Stopami Krejčovy divadelní poetiky ve frankofonní Belgii Disertační práce se zaměřuje na české divadlo od první do druhé avantgardy. Především je zaměřená na divadlo Otomara Krejči a jeho vztah s belgickým divadlem v rámci druhého českého avantgardního divadla do doby normalizace (do r. 1982). Hlavní hypotéza je v tom, že Krejčův přínos byl významný pro belgické pojetí dramatického umění. Existuje dnes belgické pokračování divadelní poetiky Krejči ve frankofonní Belgii a pokud ano, proč ? Krejča realizoval důležitou část svého uměleckého života v Belgii. Belgická divadelní činnost Krejči se dělí do dvou odlišných období. První z nich začíná založením Divadla za branou v Praze v roce 1965 a je spojené s působením v belgickém Národním divadle v Bruselu. Tato léta spadají do československé destalinizace a jsou velmi produktivní v umělecké oblasti. V Bruselu Krejča režíruje celkem čtyři hry : v roce 1965 Hamlet, v roce 1966 Racek, v roce 1970 Tři sestry a v roce 1978 Romeo a Julie. Ty tři první hry jsou inscenovány před odjezdem Krejči do jeho polo-exilu a před dobou normalizace. Poslední hra znamená začátek jeho druhého období v Belgii, spojeného s městem Louvain-la-Neuve. Druhé období začíná v době normalizace, kdy bylo zlikvidováno Divadlo za branou, zatímco jsou Krejčovy inscenace již velmi známé v. ; 1 Stopami Krejčovy divadelní poetiky ve frankofonní Belgii Disertační práce se zaměřuje na české divadlo od první do druhé avantgardy. Především je zaměřená na divadlo Otomara Krejči a jeho vztah s belgickým divadlem v rámci druhého českého avantgardního divadla do doby normalizace (do r. 1982). Hlavní hypotéza je v tom, že Krejčův přínos byl významný pro belgické pojetí dramatického umění. Existuje dnes belgické pokračování divadelní poetiky Krejči ve frankofonní Belgii a pokud ano, proč ? Krejča realizoval důležitou část svého uměleckého života v Belgii. Belgická divadelní činnost Krejči se dělí do dvou odlišných období. První z nich začíná založením Divadla za branou v Praze v roce 1965 a je spojené s ...