Uvědomění si, že hrozba terorismu již není jen jakousi vzdálenou záležitostí Blízkého východu, ale v podstatě se dá považovat za riziko pramenící z radikalizačního potenciálu lidí žijících přímo v Evropě, znepokojilo veřejnost a následně vyvolalo zvýšený zájem o výzkum zaměřující se na extremistickou radikalizaci. Teroristické útoky z 11. září nebo útoky v Londýně či Madridu vedly ke zvýšení mediální pozornosti fenoménu radikalizace, jenž se primárně týká mladých evropských muslimů. Na začátku nového tisíciletí představovala hrozba terorismu jednu z nejnaléhavějších bezpečnostních výzev, ať už pro politiky nebo vědce. Akademický a politický zájem o výzkum faktorů zvyšujících riziko radikalizace vedl k mnohým pokusům a snahám o pochopení a správné definování radikalizace. Klíčové bylo nastínit modely či schémata, na základě kterých bude s největší pravděpodobností probíhat radikalizační proces. Ve své diplomové práci stavím na předchozím odborném výzkumu, přičemž se zaměřuji na vliv a dopad faktorů přispívajících k násilné radikalizaci, jako jsou lokální či globální džihádistické sítě, nespokojenost se současnou realitou, morální rozhořčení, vliv rodinných členů a individuální rysy jedinců včetně potenciální kriminální minulosti. Vliv těchto faktorů jsem zkoumala v případových studiích tří. ; The awareness that the threat of terrorism is no longer linked only to the Middle East, but has home-grown nature and arisen from young people living on European soil, alarmed the public and subsequently provoked increased interest in radicalisation research. 9/11 or the European terrorist attacks in London or Madrid have led to the increasing media attention of the phenomenon of radicalisation occurring among young European Muslims. At the beginning of the new millennium, the threat stemming from terrorism embodied one of the most urgent security challenges, whether for politicians or scholars. The academic and political interest in research into factors that increase the risk of radicalisation to violent extremism has ...